Výrobci
Zajímavosti

Nová kategorie:"Výživa pro domácí mazlíčky". Obsahuje jen čistě rostlinné složky.

Cibule jako přírodní lék

Cibule jako přírodní lék - Veganfoods.cz   

Cibule kuchyňská (Allium cepa) je dvouletá cibulovitá zelenina z čeledi amarylkovitých.

Původ

Je pravděpodobní, že cibule pochází ze střední Asie, kde vznikla z planého druhu Allium oschaninii. Cibuli známe již v dávnověku, zmínky o ní nalezneme např. z hliněných tabulek Sumerů, píše se o ní v Bibli, staroegyptských papyrech i učených knihách starověké Indie a Číny, a to hlavně v souvislosti s léčebnými účinky.

Květenství cibule ve vysokém rozlišení.

Pěstování

Cibule obecná se pěstuje v mnoha různých odrůdách, lišících se tvarem i barvou. Pěstuje se ze semen nebo ze sazečky. Největšími pěstiteli jsou Egypt, Nizozemí, Španělsko, Itálie a USA.

Použití

Cibule se používá při vaření jako zelenina či koření.

Při loupání, krájení či smažení cibule se uvolňuje dráždivá slzotvorná látka, těkavý propathial S-oxid. Předejít pálení očí při krájení cibule lze například krájením cibule pod vodou, vlhčením cibule během krájení, nošením ochranných brýlí či kontaktních čoček, použitím co nejostřejšího nože atd.

Cibule obsahuje alicin (přírodní antibiotikum), železo, draslík, hořčík, zinek, síru, vápník, sodík, měď a trochu jódu, vitamín C, E a vitamíny B, karoteny a kyselinu listovou.

Z lékařského hlediska je hlavní užití cibule při nechutenství, arterioskleróze, potížích zažívání, vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu, sirnaté sloučeniny působí bakteriostaticky a obsažené flavonoidy a fytoncidy protizánětlivě. V lidovém léčitelství je ve výčtu ještě astma, zánět močového měchýře, nepravidelnost v menstruaci, cukrovka, působí proti zácpě a bodnutí hmyzem. Červená cibule snižuje křehkost cévních stěn.

Cibulová šťáva s medem vás zbaví kašle, cibulový čaj pomůže při trávení, nachlazení, chřipce či angíně.

Dalším léčebným účinkem cibule je redukce vysokého krevního tlaku. Při pravidelném užívání cibule dokáže, u méně závažných případů pacientů s vyšším krevním tlakem, úplně nahradit chemické léky. Tento účinek lze rozpoznat už malou chvíli po konzumaci cibule, kdy je pacientovi naměřen nižší krevní tlak. Další vynikající vlastností cibule, která rozhodně stojí za zmínku, je snižování hladiny cholesterolu v krvi. Cibule pomáhá předcházet takovým problémům, jak jsou křečové žíly, poruchy prokrvování rukou či nohou, hemoroidy, ale i infarkt. Cibule podporuje činnost srdce a čistí náš cévní a žilní systém. Užívají ji také diabetici, protože snižuje hladinu krevního cukru.

Dále se cibule díky svým antibiotickým a desinfekčním účinkům používá také k léčbě plísní nebo bradavic. Na místo zasažené plísní nebo bradavicí se přikládá kaše z rozdrcené čerstvé cibule a nechává se zde několik hodin každý den až do úplného vyléčení.

Na závěr si dovolím zmínit ještě jeden účinek cibule. Je totiž známá jako přírodní afrodiziakum. Zlepšuje prokrvení pohlavních orgánů a stimuluje libido.

Tímto nekonečným výčtem léčebných účinků cibule, ale její schopnosti stále ještě nekončí. Cibule je také lékem na bodnutí nebo štípnutí hmyzem a to velice účinným. Na dotčené místo přikládáme plátek cibule, která omezí otok i případné zarudnutí nebo svědění. Dále se cibule díky svým antibiotickým a desinfekčním účinkům používá také k léčbě plísní nebo bradavic. Na místo zasažené plísní nebo bradavicí se přikládá kaše z rozdrcené čerstvé cibule a nechává se zde několik hodin každý den až do úplného vyléčení.

Na závěr si dovolím zmínit ještě jeden účinek cibule. Je totiž známá jako přírodní afrodiziakum. Zlepšuje prokrvení pohlavních orgánů a stimuluje libido.

Jaké známe druhy cibule?

1. Cibule obecná: Pochází ze západní Asie – z Pákistánu, Afganistánu a Iránu. Prokazatelně ji pěstovali staří Sumerové už čtyři tisíce let před naším letopočtem. Vedle chleba byla hlavní potravou dělníků při stavbě egyptských pyramid.

2. Cibule španělská: Pochází ze střední Asie a dnes se pěstuje na celém světě. Na rozdíl od většiny bílých cibulí není ostrá a dá se skladovat. Po celý rok může být k dispozici čerstvá i sušená.

3. Italská červená cibule (podlouhlého tvaru): se pěstuje na mnoha místech. Jde o podlouhlý, málo ostrý až sladký typ cibule. Zasyrova tence nakrájená na kolečka vynikne jako atraktivní obloha studených i teplých pokrmů. Vařením se červená barva ztrácí. Necháme-li ji dlouho ležet nakrájenou, hořkne.

4. Cibulky k nakládání: Malé právě vyvinuté cibulky jsou ideální pro nakládání. Jsou vhodné i k tepelné úpravě například do omáček.

5. Jarní cibulka: Sklízí se mladá s natí, dokud je jemná a než se vytvoří cibule. Je k dostání od zimy do léta a používá se čerstvá na oblohy, přílohy a do salátů.

6. Cibule perlovka: Vytváří drobné, bílé, lesklé cibulky, odtud také název. Používá se jako lahůdková zelenina hlavně v konzervárenském průmyslu. Je málo trvanlivá, proto se obvykle nakládá do nálevu.

7. Cibule zimní (sečka, ošlejch, zvaná též cibule sibiřská): Tato cibule se rozšířila do ostatních částí světa z Číny, kde se pěstovala už kolem roku 2 000 před naším letopočtem. Do Evropy se dostala až v 16. století přes Rusko. Proto se jí také často říká sibiřská cibule. Má řadu typů – čínský, japonský, egyptský, ale především ruský. Má křehké a jemné listy. Cibulky jsou drobné, protáhlé a rostou v trsech. Je to vytrvalá, mrazuvzdorná rostlina (pomalu roste i pod sněhem) s vysokým obsahem vitamínu C. I když se vyznačuje výbornými vlastnostmi, není její pěstování u nás dosud mnoho rozšířeno. Zužitkovává se hlavně řezaná nať, jejíž chuť je velmi jemná, obsahuje mnoho vitamínu C (90 – 130 mg na 100 g hmoty) a je ranější a chutnější než pažitka, neboť listy mají méně vlákniny. Několik trsů této hodnotné zeleniny by nemělo chybět na žádné zahrádce. Přidáváme ji drobně sekanou do polévek nebo jako čerstvou přílohu k jídlům z mletého masa či k rožněným masům, do salátů, sypeme ji na brambory a rýži. Hodí se i na pomazánky, zvláště z tvarohu či brynzy, je velmi chutná i na chléb s máslem. Můžeme ji upotřebit po celý rok, obdobně jako pórek.

8. Velká červená cibule (kulatá):příjemnou, často až sladkou chuť. Pojídá se syrová v salátech, vaří se a peče jako zelenina nebo se používá k ochucení polévek, omáček a dušených pokrmů.

9. Cibule šalotka (množilka): ostřejší chuť a používá se zejména v ruské, americké a francouzské kuchyni. Ve Francii se používá ve třech odrůdách – šedé, růžové a zlatohnědé. Ve starověku nebyla známa a její původ je nejistý. Je bohatým zdrojem vitamínů C, B i provitamínu A, obsahuje látky s dezinfekčním účinkem. Využívá se i nať. Na trhu je k dostání hlavně v létě a na podzim. Přidává se zejména do omáček. Z jedné cibule během krátkého vegetačního období vyroste trs cibulí téže velikosti. Je velmi trvanlivá, při dobrém uskladnění

Zajímavost

Rada pro zdraví zní: Snězme alespoň 6 cibulí a 9 stroužků česneku týdně.

Zdroj: časpis ČD