Výrobci
Zajímavosti

Nová kategorie:"Výživa pro domácí mazlíčky". Obsahuje jen čistě rostlinné složky.

Genetická modifikace a produkce sóji

Genetická modifikace a produkce sóji - Veganfoods.cz   

Dotaz: „Jak se díváte na problematiku GMO sóji, resp. jak jsou Vámi nabízené produkty deklarovány v této návaznosti?“

Geneticky modifikované potraviny se mezi lidmi hodně probírají, a to zejména poté, co naše republika vstoupila do Evropské unie, od kdy je činěn velký tlak na kontrolu potravin. Tím zdaleka nechci říci, že před vstupem ČR do EU nebyly naše potraviny kontrolovány, spíše naopak. Nicméně po vstupu do EU je větší tlak právě na problematiku genetické modifikace.

Jaké jsou hlavní argumenty pro a proti využití genetiky na produkci potravin? Je geneticky modifikovaná potravina škodlivá, poškozuje životní prostředí, zhoršuje ekonomickou situaci chudších zemědělců? Nebo je to v případě sóji, o které bych se chtěl rozepsat více, jenom otázka tvrdého konkurenčního boje mezi pěstiteli, jež vyvolala obchodní válku mezi Evropou a Amerikou?

Dovolte mi ještě jednu poznámku úvodem: nejsem ani zemědělec, ani genetický inženýr, nejsem ani zastáncem ani odpůrcem genetické modifikace. Jsem sice nezávislým pozorovatelem uvedeného problému, ale také hodnotitelem pozitiv a negativ tohoto vývoje tím, že se snažím získat dostupné informace. Nechci, aby lidé kvůli případným předsudkům hladověli, ale také nechci, aby další generace, které přijdou po nás, měly nejrůznější zdravotní problémy právě proto, že si naše generace vymyslela upravovat geny rostlin.

Jak to všechno začalo? První genetické manipulace se datují od roku 1973, kdy se podařilo přenést gen (část DNA) z jednoho organismu na druhý a otevřely se tak nové možnosti ve šlechtění rostlin.

Zhruba 13 roků poté v USA začaly pokusy vypěstovat sóju odolnou proti herbicidům, které měly ničit pouze plevely. Dalších 13 let trvalo, než takto resistentní sója byla zaseta pro komerční účely. Ministerstvo zemědělství USA potvrdilo, že nové odrůdy nepředstavují žádné riziko pro životní prostředí a ani Správa pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA neshledala, že by odrůdy byly závadnými pro lidské zdraví, nicméně nové odrůdy byly předloženy Velké Británii k přezkoušení. V dubnu 1996 vydává příslušný výbor EU rozhodnutí 96/281/EC a nedlouho poté uděluje i souhlas pro tržní využití. Nicméně dosud nebyla tato záležitost dovedena do konce a dodnes se “řeší“. Dalšími „úkoly“ genetické modifikace je připravit rostliny odolné nejen proti herbicidům, ale i proti hmyzu a chorobám.

Pojďme si tedy pohovořit o přínosech, které umožňuje využití geneticky modifikované sóji. Sója, která je tolerantní k herbicidu Roundup (resp. k jeho účinné látce glyphosatu), umožňuje podstatně lépe hospodařit. Není nutno použít větší množství nejrůznějších chemikálií proti plevelům, na hubení plevelů se spotřebuje méně času i energie, navíc pěstitel může realizovat postřik proti plevelům v optimálním čase, neboť postřik se může uskutečnit dříve, než byla sója zaseta.

Využitím tak účinného přípravku proti plevelům se snižuje celková potřeba aplikací herbicidů, což pozitivně ovlivňuje životní prostředí. Navíc je méně plevelů i ve sklízené plodině a snižuje se i úroveň potenciální toxicity v důsledku kontaminace. Pěstování takto geneticky upravené sóji může využívat např. i bezorebné technologie, což podstatným způsobem omezí erozi i smývání půdy. Menší rozsah polních prací ušetří obrovské množství paliv, čímž se sníží únik oxidu uhličitého do atmosféry. Dalším pozitivem je skutečnost, že glyphosat se rychle odbourává a nezůstává v půdě ani v podzemní vodě.

Dalším, zdaleka nezanedbatelným pozitivem, jsou ekonomické přínosy, kdy při realizaci geneticky modifikované sóji docházelo ke značným úsporám, a to i přes vysoké prvotní náklady na osivo.

Bohužel však pokračující diskuze o zdravotní nezávadnosti geneticky upravené sóji, zejména v Evropě, brzdí rozvoj její výroby.

Protože všeobecně se zdá, že pěstování geneticky modifikovaných plodin nabízí pouze výhody nižších nákladů pro pěstitele, konzumenti jsou proti zavádění těchto plodin trochu odtažití. Nicméně vývoj ukazuje, že další generace genetických modifikací by již mohla zvyšovat i hodnotu produktu např. zlepšením výživové hodnoty a zpracovatelských vlastností. Zde se hovoří zejména o vyšším obsahu oleje až nad 80% proti současných 23% u tradičních odrůd. Sója bude i zdravější díky nižšímu obsahu nasycených mastných kyselin, bude mít vyšší obsah škrobu, sacharózy, lepku i lyzinu. Bude se i lépe průmyslově zpracovávat

A nyní nechme „hovořit“ i odpůrce genetických modifikací. Co nejvíce zdůrazňují a na co nejvíce upozorňují:

Jde zejména o znečištění přirozeného genofondu těmito formami:

·          příbuzná divoká flóra je opylována GM plodinami

·         standardní nebo organické plodiny jsou opylovány GM plodinami

·         populace GM rostlin se rozšiřuje, když GM plodiny přežijí v přírodním prostředí

·         mikroorganismy mohou získat cizí geny

Velkým problémem je to, že ekozemědělcům mohou být kontaminovány jejich plodiny GM plodinami, pokud jsou pěstovány v jejich blízkosti.

Rovněž je třeba brát do úvahy fakt, že šíření GMO je procesem nezvratným. To znamená, pokud je nebo bude genetická kontaminace vůči životnímu prostředí nepřátelská, pak dopady na životní prostředí budou obrovské.

Co je ještě dobré vědět?

Existuje poměrně významný prvek, a tím je kontrola a prověřováním geneticky modifikovaných potravin. I když americké ministerstvo zdravotnictví zařadilo geneticky modifikované potraviny do kategorie „bezpečné“, Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO) geneticky modifikované potraviny přísně kontroluje.

V Evropě je kontrola GM potravin velice přísná. Přitom lze velmi pochybovat o tom, zda se v tomto případě jedná jen o bezpečnost potravin či zda více nejde o záležitosti emocionální, politické nebo obchodní. S tímto také souvisí i označování potravin, které jsou geneticky modifikovány.

Další informací, kterou je třeba veřejnosti dát, je otázka odolnosti geneticky modifikovaných rostlin vůči antibiotikům. Některé GM rostliny obsahují geny, které zajišťují odolnost vůči antibiotikům a je nebezpečí, že by mohly snížit nebo omezit účinnost léčby antibiotiky. Na druhé straně jsou GM rostliny s těmito geny v EU zakázány. Jsou-li tyto zákazy dodržovány, a zda jsou tyto pokusy zcela pod kontrolou, je otázkou. Předpokládejme, že ano.

Při této příležitosti si popovídejme i o problematice možnosti genetické modifikace vytvářet nové látky, které mohou způsobovat alergie. Skutečností je, že GM potraviny jsou co nejpřísněji zkoumány právě z hlediska alergenního. Je zajímavostí, že jeden z největších alergenů – sója – je v geneticky modifikované formě méně alergenní než její „čistá“ kolegyně.

Jakou můžeme očekávat budoucnost? Vývoj asi nezastavíme. Nezastavíme vývoj nových technologií. Zcela jistě, a to i přes mnohá ekologická hnutí či propagandě proti geneticky upraveným potravinám, ztratí v budoucnu význam označovat geneticky modifikované potraviny, protože jich bude na trhu většina, budou levnější. A to podle mého názoru rozhodne.

Co říci závěrem? Určitě nenalezneme zcela jasnou odpověď na otázku, zda GM potraviny jsou či nejsou škodlivé, zda jsou zdravé či nezdravé. Bude záležet na konkrétní technologii, konkrétním výrobku a důležitosti tohoto výrobku či potraviny na trhu. Získávat důkazy na zodpovězení předchozích otázek bude velmi složité. Zkusme se oprostit od jakési geneticky modifikované psychózy, ale buďme ostražití. Posuzujme tuto věc velmi rozumně, přemýšlejme a uvažujme v rámci „všeho s mírou“. A pamatujme, nic není černobílé.

Zdroj: VeganFoods, foto Vebu