Výrobci
Zajímavosti

Nová kategorie:"Výživa pro domácí mazlíčky". Obsahuje jen čistě rostlinné složky.

Velká hra o jablko

Velká hra o jablko - Veganfoods.cz   

Jak přívětivě toto slovo zní, jak krásně vypadá jablko na stromě, ale i utržené v ruce, jak mile připomíná historii (první hřích, jablko sváru), jak voní a chutná, jak daleko padá od stromu, a hlavně, jak nám prospívá.

I „obyčejné“ jablko můžeme považovat za něco neobvyklého, je to něco jako Maruščina sůl v pohádce Sůl nad zlato.

Obyčejné jablko můžeme považovat nejen za poživatinu, ale i za přírodní lék komplexním způsobem působící na organismus. Jablka pomáhají trávení, šetří slinivku břišní obsahem látek podobných inzulínu, normalizují střevní mikroflóru, působí povzbudivě na nervovou soustavu, posilují organismus, protože obsahují velké množství vitamínů a nejrůznějších minerálů, mají účinky krvetvorné, protizánětlivé i mikrobiální. Mohou si je dovolit konzumovat i lidé nemocní cukrovkou.

Obsahují vitamín C, řadu antioxidantů, dostatek vlákniny, čímž chrání v lidských buňkách DNA, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Jiné látky ochraňují mozek před Alzheimerovou i Parkinsonovou chorobou. Dále je dokázáno, že jablka se podílejí významnou měrou na snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu i krevních tuků, čistí střeva, stabilizují hladinu krevního cukru, posilují imunitní systém, krevní oběh a srdce, mají pozitivní účinek na posilování dásní a mnoho dalších pozitiv, o kterých budeme hovořit dále.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových jablkách.[1]

Složka

Jednotka

Průměrný obsah

Prvek (mg/100 g)

Průměrný obsah

Složka (mg/100g)

Průměrný obsah

voda

g/100 g

85,4

Na

3

vitamin C

3 - 20

bílkoviny

g/100 g

0,4

K

100

vitamin D

0

tuky

g/100 g

0,1

Ca

3

vitamin E

0,27

cukry

g/100 g

11,2

Mg

3

vitamin B6

0,06

celkový dusík

g/100 g

0,05

P

8

vitamin B12

0

vláknina

g/100 g

1,6

Fe

0,1

karoten

0,017

mastné kyseliny

g/100 g

stopy

Cu

0,02

thiamin

0,03

cholesterol

g/100 g

0

Zn

0,1

riboflavin

0,02

energie

kJ/100 g

190

Mn

0,1

niacin

0,1

Zdroj: Wikipedie

Jablko je právem považováno za krále mezi nejrůznějšími druhy ovoce, protože

vyniká obsahem sacharidů, kterých je ve 100 g dužiny kolem 13 %. Tvoří je především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře glukóza a sacharóza. Jablko dále obsahuje minimální množství proteinů a tuků, z vitaminů jen vitamin C a E a z minerálů malé množství draslíku a železa. Tělu dodává celkově 59 kcal na 100 g.

Sacharid pektin se ve střevech nevstřebává, ale tvoří větší část nerozpustné rostlinné vlákniny, které se v jablku nachází (2,7 g/100 g). Díky tomu, že je tato látka obsažena ve slupce jen v malém množství, je možné jablko oloupat, což se všeobecně doporučuje, aniž by se nějak výrazně snížil jeho léčebný účinek. Pektin ve střevech zachycuje vodu a různé odpadní látky a podporuje vylučování toxinů se stolicí.

Díky obsahu organických kyselin, který se pohybuje od 1 do 1,5%, kde převládá kyselina jablečná, se obnovuje střevní flóra, která brání kvašení ve střevech.

Obsahuje taniny, což jsou látky, která mají protizánětlivé účinky, obsahuje flavonoidy(zejména kvercetin), které jsou skupinou fotochemikálií, jež zabraňují oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (jsou to látky, které přenášení cholesterol v krvi). Tím brání organismus před ukládáním cholesterolu ve stěnách cév a zastavují rozvoj arteriosklerózy (tvrdnutí a zužování cév).

Obsahuje bor, jenž pravděpodobně ulehčuje absorpci vápníku a hořčíku, čímž se zřejmě podílí na prevenci osteoporózy. Jablka jsou na tuto látku ze všech druhů ovoce nejbohatší.

Jablko je antidiaroické(působí proti průjmu), laxativní (projímavé),diuretické (močopudné), depurativní (čistí krev), hypolipidemické (snižuje hladinu tuků v krvi), choleretické (zvyšuje tvorbu žluče), zklidňuje nervovou soustavu a má alkalizující a antioxidační účinky. Každodenní konzumace jablek prospívá jak zdravým, tak nemocným.

Pektin v jablkách vstřebává a likviduje toxiny vytvořené bakteriemi zapříčiňujícími gastroenteritidu a kolitidu. Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její zánět a organické kyseliny ničí mikroby a obnovují normální bakteriální flóru ve střevech. Při průjmu je možné jíst stravu složenou jen z jablek, a to buď pečených, vařených nebo ve formě jablečné přesnídávky.

Jablka přímo ovlivňují peristaltiku střev a upravují jejich funkci, a to jak při průjmu, tak při zácpě. Jedno nebo dvě jablka k snídani nalačno pomohou překonat střevní hypotonii, která je nejčastější příčinou zácpy.

Konzumace jablek pomáhá při léčení chronického kožního ekzému, který je způsobený nevyloučenými odpadními látkami metabolismu.

Mnohé výzkumy ve světě ukázaly, že ti, kdo pravidelně jedí jablka, mají nižší krevní tlak než zbytek populace. Jablka totiž neobsahují téměř žádný sodík a jsou bohatá na draslík, který je nezbytný pro:

udržení správné hladiny vody v těle,

správný přenos v nervovém systému,

zásobování mozku kyslíkem,

zachování funkčnosti ledvin a svalů.

Jelikož jablečný pektin ve střevech absorbuje žlučové soli, z nichž tělo vyrábí cholesterol, snižuje každodenní konzumace dvou až tří jablek jeho hladinu v krvi.

Díky vysokému obsahu flavonoidů, hlavně kvercetinu, jablka zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a jejich následnému zužování. Též snižují přilnavost krevních destiček, čímž pomáhají předcházet tvoření krevních sraženin. Pravidelnou konzumací jablek lze rovněž předcházet zužování koronárních cév, a tedy i infarktu myokardu. Za poslední léta jsme se dozvěděli mnoho nového o pozitivním vztahu mezi nutrienty v jablku a zdravým srdcem. Vysoká konzumace flavonoidů obsažených v jablku a v cibuli je přímo spojena se sníženým rizikem úmrtí na choroby věnčitých cév.

Výzkum s laboratorními zvířaty na univerzitě v Toulouse (Francie) ukázal, že jablka mají choleretický účinek (zvyšují produkci žluče v játrech), ulehčují funkci jater a snižují pravděpodobnost vytváření žlučových kamenů. Proto se jablka doporučují lidem s vysokým rizikem cholelitiázy (hlavně ženám mezi 40. a 50. rokem věku, které mají více než dvě děti) a těm, kdo se zotavují po operaci.

Jelikož jablka svými choleretickými a čisticími účinky podporují pravidelné vyprazdňování jater, doporučují se při chronické hepatitidě, steatóze (tukové degeneraci jater) způsobené nadměrnou konzumací alkoholu a při cirhóze.

Diabetici snášejí jablka velmi dobře ze dvou důvodů: Podstatnou část jejich cukrů tvoří fruktóza, k jejímuž metabolismu není třeba inzulin. Pektin zpomaluje uvolňování cukrů do krevního řečiště.

Výzkumy s laboratorními zvířaty prováděné v Japonsku ukázaly, že jablečný pektin může zabránit růstu rakovinného nádoru tlustého střeva. Proto se konzumace jablek doporučuje lidem s vysokým rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, jakož i těm, kteří již podstupují léčbu nebo mají za sebou úspěšnou operaci a chtějí předejít recidivě.

Jablka totiž nejen blahodárně působí na celý lidský organizmus, ale především udržují ve výborné kondici střeva. Růst nádorů v nich omezuje látka nazvaná procyanidin, která je obsažena v plodech jabloní.

Četné provedené studie vedly k řadě zjištění týkajících se přednosti konzumace jablek:

Fytonutrienty v jablkách způsobují v laboratorních podmínkách inhibici růstu rakovinných buněk v tlustém střevě a játrech.

I když největší koncentrace fytonutrientů je ve slupce jablka, také dužnina obsahuje významné množství tohoto užitečného nutrientu. Asi dvě třetiny středně velkého neoloupaného jablka poskytují celkovou aktivitu antioxidantu rovnou 1500 miligramů vitamínu C.

Na základě vědeckých závěrů může konzumace většího množství mikronutrientů, vlákniny a fytonutrientů*, na které jsou bohaté ovoce i zelenina, a zejména pak flavonoidů** obsažených v jablkách významně snížit riziko rakoviny zažívacího traktu

Podle četných medicínských závěrů se snižuje riziko úmrtí na srdeční chorobu se zvyšující se konzumací vlákniny. Co z toho plyne? Jedno velké jablko obsahuje pět gramů vlákniny.

Jablka pohlcují střevní toxiny, čímž ulehčují čištění krve a pokožky. Přinášejí též úlevu při zácpě a podporují čištění jater, jejichž špatná průchodnost může zapříčinit mnoho kožních onemocnění.

 Jablečnou kúrou se alkalizuje krev a usnadňuje se vylučování kyseliny močové.

Před konzumací se doporučuje jablka oloupat, protože slupka může obsahovat pesticidy a je těžko stravitelná. Jejím odstraněním nedochází k výrazné ztrátě živin, sníží se jen nepatrně obsah pektinu a vitaminů.

Věřte nebo ne, pravidelná konzumace jablek může pozitivně ovlivnit zdraví vašich plic.

První známá studie na toto téma, provedená v Holandsku, vedla k závěru, že více ovoce denně, zejména jedno jablko každý den, může významně snížit riziko chronické obstrukce plic u kuřáků (COPD). Výhody jablek však nejsou omezeny jen na kuřáky:

Vysoká spotřeba ovoce a vlákniny, zejména jablek, byla spojena  i s menším výskytem kašle. Konzumace potravin bohatých na vlákninu a flavonoidy (kterých je nejvíce v jablkách) může redukovat chronický produktivní kašel a další příznaky problémů dýchacího traktu u kuřáků i nekuřáků.

--------------

* Fytonutrient: Rostlinná látka obsahující sloučeniny napomáhající boji proti nemocem.

** Flavonoid: Skupina látek obsažených v rostlinných potravinách s vlastnostmi antioxidantu.

Když lidé uvažují o svém zdraví, většinou myslí na své tělo od krku dolů. Ve skutečnosti má na všechno, co děláte, největší vliv právě část těla od krku nahoru - na myšlení, paměť, city a dokonce i na spánek.

A všechno, co uděláte pro dobrou kondici toho, co máte mezi ušima, bude jen ve Váš prospěch. Naštěstí jsou jablka chutnou a vhodnou součástí zdravé výživy, které může posílit i zdraví Vašeho mozku. To není jen doporučení našich maminek, podporují ho i vědecké výzkumy.

Současné studie potvrzují, že nutrienty v jablkách a jablečné šťávě zlepšují paměť a schopnosti učit se. Dále tyto studie ukázaly:

Přidáním jablečné šťávy běžným myším se zlepšil jejich výkon v testu paměti a učení v bludišti. Podobná studie na zvířatech ukázala, že jablka zlepšila chování a výkon zvířat, který se normálně s věkem snižuje. Staré myši se chovaly lépe při testu v bludišti, když jim do stravy byla přidána jablečná šťáva. Jablečná šťáva zvýšila výkon myší a snížila degradační účinky věku. Antioxidanty v jablkách zlepšily u zvířat funkci stárnoucího mozku. Nutrienty v jablkách mohou bránit poškození mozku stářím, jaké například představuje Alzheimerova choroba.

Závěr - používejte mozek, jezte jablka!

A konečně finští výzkumníci zjistili, že jablka mohou snižovat riziko řady chronických onemocnění, včetně srdečních chorob, rakoviny, mozkové mrtvice, cukrovky typu 2 a astmatu. Doufáme, že teď už víte, jak prospěšná jsou jablka pro celkový zdravotní stav a pocit zdraví.

Další ujištění o prospěšnosti obyčejných jablek snad už není třeba!

Zdroj: časopis Zdravé Hubnutí i veřejné  články na internetu