Výrobci
Zajímavosti

Nová kategorie:"Výživa pro domácí mazlíčky". Obsahuje jen čistě rostlinné složky.

Jóga jako terapie

Jóga jako terapie - Veganfoods.cz   

Dr. Krishna Raman 
(praktický lékař a jógový terapeut, Čennaj, Indie)

Jóga je vědní obor, který byl vytvořen k péči o tělesnou schránku člověka, kultivaci jeho mysli i všech smyslů. Moudrý Pataňdžali, zakladatel jógy, rozdělil učení jógy do osmi stupňů (osmidílná stezka jógy):

  • Jáma (všeobecné etické principy)
  • Nijáma (individuální etické principy)
  • Ásana (civčení jógových pozic)
  • Pránajáma (ovládání životní energie prostřednictvím dechu)
  • Pratjáhara (ovládání smyslů)
  • Dháraná (Koncentrace)
  • Dhjána (Meditace)
  • Samádhi (sebeuvědomění, osvícení)

Toto metafyzické pojetí si můžeme představit následovně: Kořeny stromu tvoří první stupeň – jáma, kmen je druhý stupeň – nijáma, větve rostoucí do všech stran tvoří třetí stupeň – ásana, listy, jimiž strom dýchá, představují pránajámu, kůra stromu je pratjáhara, mízu představuje dháraná, květy dhjána a plody samádhi.

Například kineziologie, věda zabývající se studiem svalů a pohybů těla, se v různých kulturách liší. Jóga má naproti tomu univerzální použití. U ásan je třeba si uvědomit, že při jejich provádění procházíme následujícími čtyřmi stádii:

a) tělesná rovina,
b) stav vnímání,
c) stav přenosu z jedné roviny na druhou,
d) stav propojení. Propojení vědomí a fyziologie cvičícího se od prvního do posledního stádia postupně zdokonaluje. 

U ásan a pránajámy se zabýváme zejména třetím a čtvrtým stádiem. Výraz ásana znamená „(tělesná) pozice“ – tj. zaujmout jógovou pozici a pracovat v ní. Pozice je uzpůsobena tak, aby nejrůznější vnitřní orgány, kosti, svaly a klouby byly ve správné poloze a mohlo tak v jednotlivých buňkách dojít k elektrofyziologickým změnám. Každá ásana má svoje specifické provedení, kterému se tělo musí přizpůsobit. Není to tak, že by se ásana přizpůsobovala tělu. Je potřeba, aby se cvičící s ásanou dokonale seznámil, a to jak s jejím grafickým vyobrazením, tak i po stránce geometrie ásany. Váha těla musí být rovnoměrně rozložena na všechny klouby a svaly. Teprve pak dochází v těle ke správným fyziologickým změnám.

V mnohých textech se dočtete o praktikování kriji neboli očistných jogínských technik. V nejstarším dochovaném spisu o hathajóze (Hatha Yoga Pradipika) který byl sepsán už v 15. století, se však píše, že tyto praktiky se mají využívat jen tehdy, pokud vyléčení konvenčními metodami není možné. Jinými slovy: jejich použití je srovnatelné s chirurgickými zákroky, ke kterým se uchylujeme až v případě, že jiné metody selžou. Při zmíněných léčebných postupech se využívá nejrůznějších nástrojů, takže představují podobně invazivní metodu jako již zmíněný chirurgický zákrok. Nesprávné provedení může být v některých případech i nebezpečné. Tak například nesprávné zavedení katetru do nosu může způsobit ztrátu čichu. Podobné je to u dhautí, což je technika, při níž se do žaludku zavede dlouhý kus látky. V tomto případě se může stát, že se část látky oddělí a může způsobit absces. Kromě toho tyto praktiky nečistí tělo do hloubky. Například u nemocí žaludku zavedená látka jen odsaje přebytečnou kyselinu. Oproti tomu prohnutí těla vzad při jógovém cvičení způsobuje změny ve fyziologickém chování buněk, neboť při něm dochází k protahování bloudivého nervu (nervus vagus). V důsledku toho dochází k elektrofyziologickému odlehčení sekrečního mechanismu. Stejně jako jóga, i jiné formy cvičení, například jogging nebo aerobic, stimulují srdeční činnost. U těchto pohybových aktivit se však tvoří kyselina mléčná, v případě jógy je tomu zřídka. Účinek ásan spočívá v tom, že při nich dochází k „proplachování“, „vysušování“, „odsávání“ nebo „ždímání“ jednotlivých orgánů. Přestože se v jednotlivých částech těla zvyšuje průtok krve, nedochází ke zvyšování tepu ani srdeční frekvence.

Podívejme se nyní na již zmíněných osm stupňů jógy trochu podrobněji:

Jáma: sem patří takové vlastnosti jako neubližování, nelhaní, nepřivlastňování si (na materiální i mentální úrovni), neulpívání, nehrabivost a zdrženlivost (obecně).

Nijáma: zahrnuje čistotu, spokojenost, sebekázeň, sebepoznání a uctívání nejvyššího principu.

Ásany: postupně se vyvíjely v průběhu staletí. Jednotlivé ásany působí na různé žlázy a orgány v těle. Dodávají lehkost tělu i duši a nastolují rovnováhu, čímž dochází k hlubokému uvolnění. Ásany nejsou gymnastická cvičení. Jsou to pozice, v nichž se po určitou dobu setrvává. Je možné je provádět jednotlivě. Ruce a nohy fungují jako závaží nebo protizávaží. Ásany zmírňují pocit únavy a zklidňují nervové vypětí. Zvyšují vitalitu a podporují vytrvalost. Jména jednotlivých ásan mají konkrétní význam a symbolizují základní principy vývoje Vesmíru. Než člověk přejde do čtvrtého stupně učení jógy, pránajámy, musí nejprve dokonale zvládnout všechny ásany. Pokud se ásany neprovádějí správně, mohou mít nežádoucí účinky. Tak například šírša ásana (stoj na hlavě) může buď způsobit, nebo naopak odstranit zelený zákal (glaukom), záleží na tom, jak je pozice provedená. Podobně může sarvangásana (stoj na lopatkách) způsobit zánět krční páteře, nebo ho naopak může vyléčit.  
Existuje celá škála pozic, které jsou při správném provedení tělu prospěšné. Důležitá však při tom je vyváženost. U cvičícího, který má ohebné tělo, ještě není samozřejmostí, že ho protahuje správně – a obráceně. Vyžaduje to cvik a nějaký čas trvá, než se člověk naučí, jak se má tělo protahovat do různých směrů najednou.

Nyní postoupíme do dalšího stupně – pránajámy. Výraz „prána“ znamená životní energie a „ajáma“ znamená ovládání, kontrola. Pránajáma zahrnuje všechny formy energie: fyzickou, duševní, duchovní i kosmickou. Prána se často překládá jako „dech“. To je však jen jeden z mnoha významů prány. Pránajáma je důmyslná metoda zahrnující nádech, zadržení dechu po nadechnutí, výdech, zadržení dechu po vydechnutí a kombinaci těchto technik coby samostatných cvičení nebo souboru po sobě jdoucích cviků. Doprovodné pohyby hrudního koše zároveň způsobují jeho vertikální i horizontální rozpínání. Zopakujme si tedy ještě jednou: pránajáma přichází na řadu po provedení protahovacích, ohýbacích a rotačních ásan. Cviky pránajámy napomáhají ke zdravému fungování nervového systému. U dechových cvičení (pránajámy) dochází k uvolnění bránice a pomocných dýchacích svalů. Zároveň se uvolňují i svaly obličejové. Současně s tím dochází ke zmírnění napětí smyslových orgánů a nastupuje hluboké uvolnění mozku.
 

Pránajáma má také příznivý vliv na cirkulaci tělních tekutin. Podporuje tepenný i žilní oběh v každém tělesném orgánu. Například díky svalové aktivitě v podbřišku a hrudním koši dochází k zesílení průtoku krve a lymfy v ledvinách. Stejně tak je silněji prokrvená slezina. Cvičení pránajámy snižují tvorbu kyseliny mléčné, která způsobuje pocit únavy. Nemoci jako příliš nízký nebo příliš vysoký krevní tlak, chronický zánět vedlejších nosních dutin, bolesti hlavy, stavy úzkosti apod. je možné léčit právě pránajámou. Naproti tomu u jiných nemocí, například ischiasu (lidově zvaném „houser“), zánětu páteře apod. je potřeba použít ásany.

Nyní se ještě krátce zmíníme o dalších stupních jógy:

Pratjáhara: Jedná se o introspektivní techniku, techniku sebepozorování. Jde o ovládnutí smyslů tak, aby nedocházelo k tříštění duchovní energie.

Dháraná, Dhjána a Samádhi: Představují meditační stupně osmidílné stezky a jsou určené k tomu, aby člověk dosáhl schopnosti dokonalého soustředění se a dovedl se odpoutat od vnějších podnětů.

Jak už jsme se zmínili, v medicíně se k léčebným účelům při nejrůznějších zdravotních problémech využívá hathajóga. Průkopníkem na tomto poli byl indický mistr Sri B.K.S. Iyengar, autor v současnosti nejznámějšího a metodicky nejpropracovanějšího systému hathajógy, který se této možnosti jejího využití zabývá již téměř 60 let. Jeho novátorský aspekt oproti tradiční józe spočívá v používání různých pomůcek (podpěr), které umožňují cvičení jógy prakticky každému. Zmíněné podpěry pomáhají pacientům provádět ásany s minimální námahou. Hathajóga doznala v minulých staletích mnohých změn, její podstata však zůstává stále stejná.   

Co se týče léčebného účinku, může jóga fungovat jako doplněk jiných terapií, například klasické medicíny, homeopatie apod., u nichž je efekt většinou jen dočasný. Například u artrózy, u níž je potřeba znovu umístit kosti do správné polohy, může homeopatie, magnetoterapie a akupunktura pomoci jen od bolestí a zánětů. Jóga navíc obnovuje správné postavení kostí. I u jiných nemocí, jako je například migréna, mohou běžné metody jen zmírnit bolesti. Jóga naproti tomu zvyšuje prokrvení mozku, které klesá právě při migrenózním záchvatu.

Jóga posiluje tělo například tím, že uvolňuje ztuhlé klouby, přispívá k rozšíření plicních sklípků a udržuje správné prokrvení mozku do vysokého věku. Při procesu stárnutí dochází k tuhnutí kloubů, snížení přítoku krve k jednotlivým orgánům, zmenšování ledvin, ubývání životní energie a prohlubování aterosklerózy. Tento proces ještě urychlují špatné stravovací a spací návyky. Obecně jsou tyto změny přijímány jako přirozený proces stárnutí. Jóga však dokáže nástup těchto degenerativních změn v těle oddálit a zpomalit.  


Jóga funguje také jako mechanismus biologické zpětné vazby. Dráždivost neuronu je nepřímo úměrná jeho aktivitě. V každodenním životě dochází zbytečně často ke dráždění nervů, což vede k pocitům vyčerpání. Ve spánku sympatický nervový systém odpočívá a podobný jev nastává při provádění ásan. Dochází k rychlé regeneraci nervů. Tento proces je ještě umocněn větším prokrvením. V okamžiku dočasného klidového stavu při cvičení ásan klesá tělesná teplota, díky čemuž tělo může obnovit své síly.

Na lidské tělo působí zemská přitažlivost, která vysiluje organismus neustálým působením na nervy, žíly i cévy. Cvičení prováděná hlavou dolů, jako například stoj na hlavě nebo na lopatkách, tento efekt otáčí a jednotlivým orgánům trochu odlehčí.

Jóga zabraňuje tvorbě aterosklerotických plátů na stěnách cév a tím udržuje průtok krve k životně důležitým orgánům. Díky józe je krev kontrolovaně pumpována k jednotlivým orgánům a tím automaticky dochází k masážnímu efektu. Protahovací, ohýbací a rotační pohyby musejí být v souladu s potřebami orgánů. Ásany tak nepůsobí jen na tělesnou schránku jako celek, ale také na jednotlivé vnitřní orgány. V jednom pohybu dochází k takové vzájemné koordinaci mezi pokožkou, tkáněmi, svaly, kostmi, vnitřními orgány a klouby, že se v organismu vytváří  neuro-biofyziologická harmonie.  

Už i v dřívějších dobách měli jogíni rozsáhlé vědomosti o psychosomatickém vlivu jógy a využívali toho při ovládání svých smyslů. Je velmi skličující vidět, jak člověk svoje tělo, tento velmi křehký organismus, v současné době zanedbává. Jóga přitom dokáže preventivně působit jako ochrana před mnohými onemocněními.

Zdroj: autorizovaný překlad z anglické do německé verze:

Shreedevi Parmar, Barbara W. Heyder

Český překlad: Vegan Foods